FCC 2013 aneb 52 hodin v luftě

Letošní FCC mi dalo opravdu zabrat. Původně jsem ještě před odjezdem váhala., zda se vůbec letos zúčastním vzhledem k vývoji počasí a zkušenosti z Pribina Cupu v Nitře pořádaného o týden dříve. Nakonec jsem se přece jen odhodlala a za předpokladu, že "Horňákovi to vždycky vyjde" jsem sbalila svého CX a vyrazila směr Prievidza. Už první den došlo k velké změně počasí v porovnání s předchozím týdnem. Přestalo pršet, vysvitlo sluníčko a nebýt toho, že letiště bylo pod vodou z předchozí slejvákové noci, letěli bychom hned. Naštěstí pro mě, byl první den kvůli podmáčené dráze zrušen a byla jsem tedy schopna si dát věci po zimě do pořádku a vyřešit nedořešené (jako zapomenuté olovo, nahrávání otočných bodů a prostorů, polámaná koza pod křídlo, otevírající se tranďák za jízdy a podobně.)

Druhý den závodu se vystřelila první disciplína a hned se v nás probudili ti závodníci natěšení na každý další letový den. Z počátku se počasí ještě zdráhalo a tak jsme v čistém bezoblačném nebi polétali několik 200km AAT tratí. Jen třetí den byl zrušen kvůli přechodu fronty. Od čtvrtého dne začal masakr v podobě každodenního vstávání v 7 ráno, skládání v 7:30, gridování 8:00, snídaně 8:20-10:00, 10:00 briefing, 11:00 odchod na start, 11:30 vzlety. Návrat nejlépe po 4-5 hodinách ve vzduchu. Po šesti disciplínách většina lidí očekává odpočinkový den nebo alespoň méně náročnou disciplínu. To by ale nebyl Horňák. Sedmý den bez přestávky nám vypsali trať 514km. Ačkoliv ji nikdo nedoletěl, (já jsem se po rychlém vyhodnocení nemožnosti obletu vrátila zpět a mám tak alespoň pěkných 450km do CPS :)), druhý den byla trať pro velký úspěch téměř totožná. Letěli jsme do Liptovského Ondreje, jižně na Radar a zpět na sever do Noweho Targu. Celkem 503km - tedy jak bylo tasksettery řečeno "krátká petstouka". Tento den byl nakonec úspěšnější než ten předchozí a mnoho  z nás si do deníčku mohlo připsat další zakončené pětikilo. Poslední den nám vypsali rychlý sprint 300km a z posledních sil jsme vyrazili dobýt finální pozice ve výsledkové listině. Já jsem po jednom přistání v Partizánském přestala snít o první desítce a zaměřila jsem se na dobývání 15. místa, které bývá odměněno 200€ v podobě startovného na další ročník FCC. A teď již mohu konstatovat, že příští rok se budu muset opět zúčastnit tohoto plachtařo-ničení. :) Tak pěkné zahájení sezony v podobě 300km, 400km a 500km racing + zbytek 200-300 km AAT jsem dlouho neměla.

Sečteno podtrženo, 52h ve vzduchu. A hurá na další plachtařská klání! Juch!

Petra Papežíková